Zápis

16.05.2021

Vzpomínám si, jak šla Klárka k zápisu do první třídy. Byla to opravdu událost a zážitek. Škola to měla pro děti opravdu moc hezky připravené. Pro děti byly připravené jednotlivé úkoly ve třídách s paní učitelkami a provázeli je trpaslíci od Sněhurky. Trvalo to asi hodinu, ale Klárka si to náramně užila. Na můj vkus to bylo trošku dlouhé, ale to bylo asi tím, že jsem byl ten rodič, který to vše absolvoval se svým dítětem. Někteří rodiče děti předali a šli si po svých. Dokonce některé děti pak na své rodiče čekali s trpaslíky.


Když já jsem šel k zápisu a do první třídy, tak mě vítali ještě Pionýři. Paní učitelka mě vyzkoušela ze základních znalostí a byly jsme za 5 minut hotový. S mou maminkou si vyměnili pár zdvořilostních frází, jaký jsem šikovný chlapec a šli jsme domů.

Lilinka půjde do školy toto září a k zápisu šla pouze emailem. To že byla přijata jsem ověřil na webu školy anonymního identifikačního čísla, které mi byla zase zasláno emailem. I to je důsledek korona krize.

I přesto přese všechno se Lilinka do školy moc těší a my se připravujeme na to až jí odvedeme poprvé do školy. Půjde do školy, kam jsem chodil já i moje sestra a kam chodí nyní i Klárka.

"Tatí, z čeho byly dinosauři?", zeptala se mě najednou Lilinka.

"Jako jak se narodili?", upřesnil jsem dotaz.

"Ano!"

"Z v jajíčka?"

"Fakt?", udivilo jí, i když má zkouknuty všechny Jurské Parky i Světy.

"Jako tebe porodila maminka, tak malé dinousarky musela maminka vysedět z vajíčka?"

"A co bylo dřív?", zajímala se dál malá dinasouroložka.

¨"Myslíš jako jestli bylo dřív vajíčko anebo dinosaur?"

"Jop!"

"To je odvěká otázka! ", zafilozofoval jsem si, "Co bylo dřív? Vajíčko nebo slepice?"

"Ty to nevíš?"

"Nevím!", přiznal jsem.

"Vždyť ty jsi nejchytřejší, chodil jsi do školy!", musím říct, že mi to polichotilo.

"No tak až půjde ty do školy, tak se ta můžeš zeptat."

"To já se zeptám a budu chytřejší než ty!"

"S tím já tým počítám! A řekneš mi to?"

"Neřeknu", laškovně se na mě usmála, "protože já chci být nejchytřejší!"

Pevně věřím, že moje děti budou chytřejší než já a rozhodně zdravé sebevědomí jim nechybí. A to je dobře.