Vejce nebo dinosaur?

Musím upozornit ještě na to, že oproti Klárce, která je tak trochu flegmouš, která má penál v neustálém nepořádku, tak Lilinka je pečlivka, která chce nosit penál neustále srovnaný. Přišla v Lednu domů s brekem, že tohle neumí a tohle neumí a že musí umět básničku, protože paní učitelka tamto a támhleto. S paní učitelkou jsem volal a nastavili jsme si individuální plán, co do kdy má zvládnout. Moje holčička, to samozřejmě chtěla umět hned, aby byla na stejné úrovni jako její spolužáci.

Koupal jsem holčičky a myl jsme Lilince hlavu. A jak to tak bývá, když otec myje dceři hlavu. Vedli jsme velmi vážný rozhovor.

„Tatí, z čeho byly dinosauři?“, zeptala se mezi bublinkami Lilinka.

„Myslíš jako jak se narodili?“

„Ano!“

„Z vajíčka!“, zapnul jsem vodu a začal jí smývat hlavu.

„Fakt?“, vyplivla vodu udiveně.

„Jako tebe porodila maminka, tak malé dinousarky musela maminka Dinousarová vysedět z vajíčka?“

„A co bylo dřív?“

„Myslíš jako jestli bylo dřív vajíčko a nebo Dinosaur?“, nečekal jsem, že se diskuze bude odvíjet tímto směrem.

„Jop!“

„To je odvěká otázka! Co bylo dřív? Vajíčko nebo slepice?“

„Ty to nevíš?“

„Nevím!“, přiznal jsem.

„Vždyť jsi chytřejší, chodil jsi do školy.“, namítla poměrně logicky.

„No tak až budeš ve škole, tak se můžeš zeptat.“, vyndal jsem jí ze sprchy a zabalil.

„To já se zeptám a budu chytřejší než ty.“

„S tím já tým počítám! Řekneš mi to?“,

„Neřeknu, protože pak bych nebyla chytřejší!“

A co myslíte? I díky matce mých dětí, s kterou jsme se dohodli, že jí nebudeme tlačit a že to ve škole dožene, tak se to Lilinka v pořádku doučila. Od nového roku jsou týden u maminky a týden u mě. S maminkou to všechno dohnaly a za to jí patří velký dík. Lilinka přišla po týdnu od maminky ke mě a hned mi hlásila, že může už psát perem a ne tužkou. Což je samozřejmě velký projev důvěry od paní učitelky. A ve „zpívání“ básničky, jak tomu Lilinka říká, je mezi třemi nejlepšími, takže možná se mi doma rodí malá zpěvačka, tedy recitátorka básní.