Táta MasterChef

Své dětství a vzpomínky mám spojené s vůněmi a chutěmi. Jsou určité vůně a chutě, které se mi při vzpomínce na dětství vybaví. Je to vůně kakaa a chuť čerstvých loupáčků, které mi dávala babička k snídani. Je to vůně čerstvé domácí pizzi, kterou dělala maminka v plechové formě na koláč. Vůně čerstvě vypraného prádla, kterou jsem vždy nasával, když jsem mámě podával kolíčky při jeho věšení. Vůně uvařeného oběda, která se mi vždy linula do pokojíku, když se blížil čas oběda. Chuť čerstvých a ještě teplých rohlíků a domácí rybí pomazánky, kterou nám babičky dělala na chalupě. Chuť různých náplní krémů, které jsem mohl ochutnávat a vylizovat, když babička pekla na Vánoce cukroví. Chuť čerstvého mléka z bandasky, pro které jsem chodil na chalupě z bratranci do kravína. A bylo by toho ještě spousta…

Proto asi rád vařím a rád jím a především mám takovou divnou úchylku, že to co mi chutná, tak mi musí zároveň vonět. Pokud mi jídlo nevoní, tak mám ověřeno, že mi nebude chutnat. Proto nejím třeba syrečky. Zatím jsem nenašel jídlo, které by mi nevonělo a zároveň i chutnalo.

Rád vařím i pro své děti a rád jim vařím takové ty jednoduchá jídla mého dětství, jako jsou pečené brambory v troubě, nebo brambory s tvarohem. A i když moje holky mají radši tatarku nebo hořčici, než kečup, tak na jedno jídlo musíme mít v lednici kečup vždy. Ano, jsou to špagety se sýrem a kečupem. Jako dítě jsem to miloval, vlastně to mám rád dodnes a moje holky tohle jídlo taky zbožňují. Nejlepší na tom jídle je, že je vždy na mě i mých dětech vidět, jak moc nám chutná. A to doslova! Po tomto jídle vypadáme jako rodinka zombie.

Díky lásce k jídlu holčičky rádi koukají se mnou na takové ty pořady a soutěže o vaření jako Peče celé Česko a nebo MasterChef. Kritizují a hodnotí a fandí a hlavně to občas přinese nějakou inspiraci, co vařit, protože si sami řeknou, že na tohle by měly chuť.

Ve středu jsem koukali na MasterChefa, každá z holčiček byla opřená o jedno z mých ramen. Klárka se najednou na mě otočila: „Tati, proč si se nepřihlásil do MasterŠéfa?“

Takovou důvěru ve vás mají jen vaše děti, potěšilo mě to.

„A co myslíš, že bych ji měl uvařit?“, vůbec mě nenapadlo jakým jídlem bych se mohl kvalifikovat.

„No přeci špagety s kečupem a se sýrem!“, zněla samozřejmá odpověď.

Představil jsem si tu situaci, jak předstoupím před Forejta, Punčocháře a Kašpárka a předložím před ně talíř plný špaget politých kečupem a zasypaných sýrem. Zajímalo by mě jejich hodnocení.

„No jo to máš pravdu!“, potvrdil jsem Klárky úvahu,“Se špagetama s kečupem bych mohl vyhrát MasterChefa!“

„Jo, ty umíš nejlepší špagety s kečupem!“, dostal jsem tu nejkrásnější pochvalu.

Pokud nevíte, co dětem dneska uvařit. Udělejte dětem nějaké jídlo svého dětství. Udělejte svým dětem třeba špagety se sýrem a kečupem(nebo jiné jídlo, které mají rádi). A dejte si je taky! Nemusíte mít dokonalý plating, ale určitě pro své děti budete MasterChef!