Táta dělá svačinky...

17.10.2021


Svačiny už jsem tady na blogu řešil v létě. To byly svačiny na výlety s příměstským táborem. Dnes bych se chtěl rozepsat ohledně svačin do školy. Občas koketuju s tím, že bych holkám dělal svačinu podle posledních trendů a pořídil si na to nějakou chytrou knížku. Něco jako 365 zdravých svačinek do školy, nebo Jak udělat svačinu snadno rychle a zdravě. Nechtěl jsem se nechat zahanbit rodiči z Instagramu, kteří svým dětem dělají svačiny o několika chodech. Samozřejmě svačinu racionálně vyváženou a bohatou na všechny živiny.

Párkrát jsem to zkusil na Klárce. Tu jsem udělal tortillu s kuřecím masem , tu Chia jogurt s ovocem, tu celozrnný chlebík s čerstvou pomazánkou a salátkem. Vždy všechno přinesla, že to jíst nebude a to při nejlepším, nebo to nechala hnít v tašce. Uvědomil jsem si, že jí dělám k svačině, co bych chtěl já, kdybych byl teď dítě, ale vůbec jsem se nezeptal, co chce k svačině ona. Vlastně taková základní věc.

Dělal jsem to, co jsem sám nesnášel, když jsem chodil do školy. Nikdo se mě nikdy nezeptal, co chci k svačině . Mamka mi ráno strčila svačinu do tašky a já zjistil až ve škole, co tam k ní mám. Třeba takový mazací sýr se šunkou nemusím dodnes. Naštěstí byla možnost si svačinu vyměnit s některým spolužákem. Měli jsme podobné rodiče. Taky se jich neptali, co chtějí ke svačině.

Případně se dala darovat sváča spolužákovi jménem Pařez, který byl opravdu pořez a měl pořád hlad a snědl všechno. Výměnou za darovanou svačinu byla ochrana před staršími spolužáky, kteří nás měli chuť občas šikanovat cestou z jídelny, nebo ze školy.

Po tomto to uvědomění jsem se prostě své starší dcery zeptal, co by k svačině ráda. Moje dcera je skromná a její přání bylo jednoduché.

"Křupavou bagetku s mazacím sýrem."

"To je vše? Každý den?", ujišťoval jsem se.

"Jo jo, já to mám ráda! K tomu zeleninku a nějakou dobrůtku, nebo šůšu a to stačí."

"OK!", stvrdil jsem úmluvu a začal jí dělat každý den bagetku se sýrem.

Nastal, ale jiný problém. I přesto, že jsem Klárce dělal každý den dělal k svačině bagetku s mazacím sýrem, tak mi domů nosila svačinu nedojedenou, občas i celou. Museli jsem si znovu promluvit.

"Když ta bagetka, kterou mi dáváš není křupavá a je hnusná!"

"To není možné, vždyť kupuju každý den čerstvou!", vzal jsem bagetu ze svačiny a zakousl se do ní. Byly opravdu gumová a hnusná. Bagetu, kterou kopíte večer prostě do druhého rána čerstvá nevydrží. Klárka se na mě tázavě podívala a musela vidět můj překvapený a zhnusený obličej.

"Máš pravdu, je hnusná!", dal jsem jí za pravdu, "To jsi měla říct hned! Tak já je budu kupovat ráno hned čerstvé. "

Ještě že máme Penny hned před barákem, tak to jde. Ještě jsem to vylepšil, abych ráno nemusel v 7:00 stepovat s důchodcema před krámem a začal jsem kupovat bagetky na rozpékání. Ráno jen co vstanu, hodím bagety do trouby a než vyvenčím pejska, tak mají holky pečivo pěkně do školy rozpečené a čerstvé.

Holky přišly ze školy a vyklízely si tašku. Přitom jsem jim rovnou vzal boxíky na svačiny a zkontroloval jestli všechno snědly, nebo to mám jít vyhodit. Do školy je vedla Matka mých dětí, takže jim dělala i svačiny. Našel jsem tam celozrnný toast s pomazánkou, salátem, šunkou a sýrem. Ani se toho nedotkli.

"Holky, proč jste nejedly svačinku?", zajímalo mě a rovnou jsem si vzal, abych ochutnal. Bylo to výborný.

"Nám to nechutná!", ozvaly se jednohlasně.

"A proč? Vždyť je to moc dobré!", pochválil jsem Matce mých dětí svačinu, "Co vám na tom nechutná?"

"Nám chutná, co nám děláš ty!", ozvala se hned Lilinka s pochvalou a navrhla řešení, "Nechtěl bys nám chodit k mamince dělat svačinky TY?"

Při té představě jsem se upřímně zasmál. Holkám jsem se snažil vysvětlit, že pokud chtějí něco změnit, tak to můžou říct a mají to mamince říct. Tak jako jsme si s nimi o tom promluvil já, tak i určitě maminka je vyslechne. Navrhnul jsem jim taky, že by si mohli tu svačinu dělat sami a tím mamince pomoci. Jsem zvědav, jestli až příště přijdou se svačinou od Matky mých dětí, tak si bude prázdná, nebo tam najdu něco dobrého.