Nejsou hodinky jako hodinky

 Tento víkend se můj nejlepší kamarád ženil a já jsem mu byl za svědka. Svatby jsou krásná věc, když vidíte dva lidi, kteří se opravdu milují a berou se z opravdové Lásky. Bylo mi ctí, kamarádovi dosvědčit a stát mu po boku u jeho životního kroku.

Vzpomněl jsem si na 3 roky starý příběh, kdy jsem byly na svatbě jinému kamarádovi. Snažili jsem se mu to ze srandy to rozmluvit, ať to nedělá... Ani argument, že i ze svatby se dá udělat hezká party pro kamarády se svatečním 3 chodovým obědem, ho nepřesvědčil. Ale opravdu svou "UŽ" ženu miluje, takže se nedal.

Pozval mě i se svou nastávající na svatbu i s holčičkama. Klárka nemohla, protože odjela na soustředění s Roztleskávačkami a tak jsem vyrazil jen s tou menší, tehdy dvou a půl letou, na svatbu.
Už ani nevím, kdy jsem naposledy měl na sobě oblek. Člověka potěší, když dojde ke zjištění, že si dokáže stále uvázat kravatu. Hodil jsem sebe i dceru do gala a vydali jsme se spolu na svatbu. Malá se těšila, protože jsem ji řekl, že teta se převleče za princeznu celou v bílém. Sice když uviděla na obřadu tu spoustu lidí, tak nasadila velkého mračouna, sklopila si boudičku kočárku a odmítala se ceremoniálu účastnit. Na druhou stranu jsem si oddych, protože všichni určitě znáte ty obřady, které ozvláštnilo brečící. Byl jsem aspoň ušetřen nevraživých pohledů oddávajícího, skoromanželů a přítomných svatebčanu. Říkal jsem, že by bylo vtipné, kdyby v momentě, kdy se ptá oddávající, zda si chce ženich bere, zde přítomnou nevěstu, zaznělo do toho ticha: "Tatínku, třebuju čůrat!". Naštěstí se moje dítě zavřelo před světem do kočárku a čůrat nepotřebovalo.


Na slavnostním obědě se již Lilinka rozkoukala. A upřímně řečeno, připadal jsem si jako jehelníček. Všechny oči přítomných dam se do mě zabodávali s rozněžnělými pohledy. Chlap sám na svatbě s dítětem je hit. Tedy pro dámskou část publika. A bylo ještě umocněné tím, že mám holčičku. Pánové, to je něco co ženy matky na svatbě nezažijou...
Všechna čest novomanželům, že mysleli i na děti a tak u stolu malá našla u svého místa plyšového medvídka a děti měli dokonce i vlastní menu. Když jsem malé krajel řízek, tak se mi zadívala na levou ruku a říká: "Táto, ty máš odinky?"
"Mám.", krájel jsem dál řízek.
"Mě se nelíbí!", vážně se na mě podívala káravým pohledem. Odhrnu si rukáv a hodinky ji pořádně ukážu: "Co se ti na nich nelíbí, miláčku?"
" Nelíbí, nenos! Neci!"
Obvykle nosím Apple Watch, chytré hodinky s led displejem. Ale na svatbu jsem si vzal klasické černé, ručičkové a elegantní. A moji dceři se prostě nelíbily. Hodinky jsem tedy schoval pod rukáv, abych jí nedráždil.
Svatbu jsme si užili. Když se schylovalo k večeru, Lilinka byla už unavená, tak jsem jí odvezl domu. Předal tetě Bramboře - mojí sestře, která ji hlídala a šel se převlíknout, abych se mohl ještě vrátit na svatbu. Najednou přiběhla malá a něco mi podává : "Na Táto, tady máš hodinky!", podávala mi s rozzářenou tváří Apple Watchky, chytré hodinky.
"Ať si fefák!"

Bylo by to ještě vtipnější, kdyby ty moje elegantní hodinky, co jsem měl na ruce stáli aspoň 30 tisíc. Dal jsem za ně původně 400,- a jsou původně z Číny. To i ty Watchy stojí víc.

A Moje holky, co se týče svateb v tom mají už jasno.

Odposlechnuto babičkou v koupelně při koupání vnuček.

Klárka říká: "Holky jsou modelky! Kluci jsou chlupatý!"

Lilinka říká: "A všichni kluci jsou ženichové!"

Taky začínám mít jasno: Jiné hodinky než Apple Watch nenosím a snad ty moje modelky budou mít pořádný chlupatý ženichy.