Krev je nejvíc
Vyrazil jsem s holčičkama do Oseka do 3D Bludiště. Byli jsme v předešlém víkendu na podobné atrakci v Altenbergu a tak jsem chtěl porovnat, která je lepší a která nás bude vícero bavit. Obě to jsou lanové prolézačky ve stromech. V Altenbergu jsou to veselé domečky s beruškama a pavoučkem a lanovkou. V Oseku je to dvoupatrová opičí dráha s mosty mezi stromy na níž jsou různé překážky.
Musím říct, že Reichu jsou na tom většinou lépe. Mají lepší prací prášky, o 3 procenta víc masa v šunce a Nutela je tam oříškovější, tak 3D bludiště je lepší v Oseku. K Bludišti se dá dojet skoro autem, je u něj parkoviště co byste lopatičkou dohodili. Bludiště se nachází v lese u rybníčka a koupaliště. Jsou tam taky prolézačky a minigolf. Vstup na atrakci je 50, -/osoba a můžete tam být třeba celý den. Pod bludiště je posezení a občerstvení. V Altengergu jednorázový vstup 3 Eura, parkoviště je placené a musíte se tam vydrápat do kopce.
Holky se tam tehdy, když jim bylo šest a čtyři, když jsme tam byli poprvé, krásně vyřádily a já s nimi. I mých 108 kilo se protáhlo do druhé patra koruny stromů. Atrakce stále stojí a nespadla. Stojí tam doteď, jezdíme tam pravidelně.
Když jsme šli zpět, tak Klárka s Lilinkou musely samozřejmě vyzkoušet i prolézačky u rybníka. Trošku jsem je popoháněl, protože už foukalo a vypadalo to, že bude pršet. Klárka se samozřejmě s vervou vrhla na lanovou prolízku a zhoupla se moc a trošku jí sklouzla po laně ruka a spálila si ručičku. Nic vážného, ani to nebylo na ruce vidět. Ale samozřejmě to strááášně bolelo a pálilo. Celou cestu zpět k autu jsme to museli poslouchat, jak to bolí. Nabídl jsem jí, že jí to pofoukám a že jí na to dám pusinku. Ano, bylo jí už šest, takže to fungovalo jen ve 2 pokusech z 10, ale za pokus to pořád stálo. Nikdy neřekla, že je už velká. A na Lili to pořád fungovalo v 9 z 10. Občas to funguje dodnes. No tenkrát to nezafungovalo. Kabonila se jako to počasí.
„Až přijdeme k autu, dám ti na to vlhčený kapesník! To ti to zchladí, ale bude to trošku pálit.“, snažil jsem si zklidnit situaci.
„To ani náhodou“, odmítla razantně.
A stále si fňukala, jak to pálí a sykala a že tam bude mít určitě modřinu.
„Jé ty toho naděláš…!!!“, nevydržela Liluška.
„No já bych chtěla vidět tebe, kdybys měla takovou bolest jako já.“, bránila se Klárka.
„Já bych vůbec nebvečela, já jsem statečná.“
„Jo ty,jo?!“, hašteřili se.
„Ne! Mě by to nebolelo! „vychloubala se ještě víc Lilinka a dala si nosánek nahoru.
„JO? Tak to bych chtěla vidět!!!“, vysmála se sestřičce Klárka.
„NE! A to bych tam měla i KVEV!!!“, odyskutalala Lili Klárku a na to neměla Klárka co říct. Musel jsem přidat do kroku, abych situaci nezhoršil. Smějící se táta vážným situacím nepřidá.
A bylo po bolesti, Lilinka vyléčila Klárky bolavou ručičku, od té chvíle jsme už nic o bolístce neslyšeli. KREV je nejvíc!
