Tatův Svět - Jak zachránit ovečky

Každý rok už po tři roky pořádá televize Déčko letní interaktivní akci. První rok děti měli zachraňovat ovečky, které se ztratili z Déčka, minulý měli děti rozbzučet Déčko a tento rok se musí zachraňovat Trosečníci.

Minulý rok jsem se s dětmi vůbec nezúčastnili. Sice slogan „Rozbzuč Déčko“ byl chytlavý, ale měli jsme v létě už tolik aktivit, že na to, abychom rozbzučeli Déčko jsme neměli čas. A zachraňovat ovečky bylo přeci jen smysluplnější, než nějaký hmyz. Tento rok se zase něco zachraňuje, mezi trosečníky je i princezna, tak se do toho s holčičkama tento rok zase zapojíme.

Před dvěma lety jsem s holčičkama vyrazil hledat Ovečky. Ztratili se z Déčka a byly rozesety po celé republice. Princip je stále stejný, musí se vyrazit někam na výlet a najít skrýš, kde je ukrytý kód, který se pak vloží na web nebo do aplikace. Za 3 kódy je možné vyhrát hodnotné ceny jako třeba LEGO a plyšáky. Kdo zná geocaching, tak ví – prostě hledáte kešky.

Hned první rok hezký nápad od České televize, jak propojit televizní svět s tím opravdovým. Děti hledali známé postavičky z televizní obrazovky, které mají rády. Moje holky určitě. Když vstanou před šestou, tak je baví koukat třeba 15 minut, jak se Ovečky probouzí.

Za mě to má dvě ale:

1) První stádo Oveček, kam jsme se vypravili bylo poblíž rybníka našeho bydliště. Heslo se skrývalo 40 kroků u nakloněného stromu v domě Skřítka. Hezké místo pro výlet a procházku a motivace k hledání s nádechem dobrodružství. Další dvě stáda Oveček poblíž našeho bydliště už tak kouzelná nebyly: Vrátnice Elektrárny a Informační centrum města. Místa kešek by mohli být bohatší. Kromě motivu, proč hledáte a příběhu se mechanismus nemění. Místa jsou každý rok jiná, ale princip hledání je stále stejný.

2) Aplikace není moc uživatelsky přívětivá a určitě by šla udělat lépe a za tři roky moc velkými změnami neprošla.

Když jste šli nazpátek od rybníka od domu Skřítka, tak jsme si samozřejmě o cestě povídali. Především s Klárkou. Lilinka se nesla na koni a vychutnávala si cestu lesem z tátových ramenou. Klárka brebentila o Skřítkovi a proč jsem ho asi nezastihli doma. Proti nám běžela z kopce paní. Pomalým tempem se blížila k nám a vychutnávala si pohyb lesem. Klárka brebentila dál. Jak to, že se ty Ovečky z Déčka ztratily a že je škoda, že Skřítek nebyl doma v domečku a atd. Paní se mírným klusem přiblížila k nám na dosah ruky.

„Tati, hele BĚŽKA!!!, odbočila od tématu, ale tak aby to slyšel celý les.

Paní BĚŽKA k její smůle neměla sluchátka a toto pojmenování jí trošku rozhodilo její cardio rytmus a málem zahučela do mlází. Naštěstí k jejímu i mému, abych se nemusel omlouvat za své prostořeké dítě, tak to ustála. Poskočila si a běžela dál.

„Klárko, to je běžkyně!“, opravil jsem jí.

„Aha, běžkyně.., a brebentila dál.

Dětem se výlet líbil i vrátnice elektrárny, ze které se vyklubalo zábavní centrum pro děti, které tam mají kvůli školkám a školám. Mnohdy můžete objevit v okolím místa, která ani neznáte a to je hlavní smysl takové hry.