To že si holčičky vybírají svoje partnery podle svých otců je všeobecně známá věc. Ten čas, kdy mi budou vodit domů kluků je sice daleko a zároveň si uvědomují, že se nezadržitelně blíží. Pozoruji, že kluci se jim samozřejmě líbí a ještě víc pozoruji že ony se líbí jim. Začalo to už od školky a ve škole to samozřejmě bude...
Už jsem tady psal o tom, jaká je Apple AirTag úžasná věcička a opravdu ty malé věcičky na klíčích od bytu a od auta miluju. Díky nim už nehledám (protože já věci neztrácím) klíče po bytě a po kapsách půl hodiny. Nebo je prostě nedržím jen v ruce, nebo nemám v kapse a nehledám po bytě půl hodiny. Prostě si je pípnu z telefonu nebo hodinek a jdu....
Minulou Neděli jsem sliboval vtipný hektický příběh. Jako táta a chlap se snažím sliby plnit, tak tady ho máte, aby to nezapadlo v propadlišti dějin.
Je deset hodin večera já měl dnes pocit, že stihnu napsat dnešní příběh v klidu a zavčas, ale to je jiný příběh a vlastně o tom budu psát příští Neděli a myslím, že to bude velmi zábavná story. Dnes chci psát o něčem jiném. Vlastně až teď, když jsem si usednul ke klávesnici a co je za datum, tak mi došlo, že tak hezky tématicky vyšlo....
Nikdy jsem nebyl studijní typ. Školou jsem spíš proplouval a spoléhal na svou přirozenou inteligenci. Maminka si vždy zakládala na tom, abych měl dobré známky. Vždycky jsem cítil tlak, že pokud nebudu mít dobré známky, tak jí zklamu. Nikdy jsem nebyl doma za špatné známky bit, všichni mi byly vždy nápomocní, ale ten tlak, že bych měl být prostě...
"Tati, když jsi byl malej, tak svět byl černobílej, viď?", překvapila mě najednou otázkou Lilinka, když jsem jeli v autě.
Pamatujete si jaký jste měli mužský/ženský idol v deseti letech? Do koho jste byli platonicky zamilovaní? Samozřejmě jsem obdivoval klasické sex symboly 90. let jako Pamela Anderson a Sharon Stone, nebo Demi Moore, které vystavovali svou ženskost v erotických thrillerech. Samozřejmě tyto filmy jsem měl zakázané a koukat jsem na ně nesměl a musel...
V pátek byl Apríl, takže myslím, že se takový příběh hodí. Máme s matkou mých děti společného kamaráda. Říkejme mu třeba Hugo. Je to typ člověka, který má v partě označení vtipálek. Myslím, že každý takového kamaráda má. Je to ajťák, takže jeho hůmor je trošku svérázný, jak u tohoto druhu člověka bývá. Protože dělám ve stejném oboru, tak je...
Včera jsme byly s mou starší dcerou na závodech v Praze. Zvládl jsem to! Napsal jsem závod a ne zápas. Celý týden jsem byl upozorňován, že se závodí a ne zápasí. I když jsem nikdy nesportoval, nikdy jsem nehrál kolektivní chlapské sporty, tak je ve mě jako v chlapovi to zápasení a soutěžení zakořeněno. Ta chlapská rivalita a soupeření. A...